Článek v Genealogických a heraldických listech 3/2006)

Jako malému se mi v televizi vždy líbil večerníček Krkonošské pohádky, byť byl jistě částečně ovlivněn normalizací. Jen pro připomenutí zde uvádím jednotlivé postavy, které byly podle mne skvěle zahrány: rázná Anče, nemehlo Kuba, téměř prostoduchý hajný, Krakonoš se sojkou „donašečkou“ a milostpán Trautenberk. Vždy jsem sice držel palce Krakonošovi, ale    s odstupem času jsem si uvědomil, že ten Trautenberk je vlastně chudák. Čeládka si pořád na něco stěžuje a neustále se jí něco nelíbí. Navíc se proti němu „spiknul“ i soused s velkou dýmkou, který společně se svou sojkou zhatí každý jeho nápad a on vždy skončí nedobře. Již tehdy mne však zaujalo jméno Trautenberk, říkal jsem si a doufal, že by to mohlo být jméno šlechtické. Prolistoval jsem literaturu a zjistil jsem, že v Podkrkonoší Trauttenbergové opravdu žili. Vyhledal jsem si a později i nakreslil jejich erb. Nejen proto se zde tomuto rodu věnuji, i když netvrdím, že někdo z jeho členů byl předlohou postavy onoho Trautenberka.

Trauttenbergové z Trauttenbergu jsou původem německý rytířský rod. Jejich předkové se v Horní Falci připomínají již v polovině 13. století. V Čechách se jako první majitel statku Trnová na Tachovsku uvádí Jan T. z T. v roce 1404. Na přelomu                             15. a 16. století byl Jiří T. z T. manem hrabat Schliků z Bassana a Holíče, Ondřej okolo roku 1540 hejtmanem na Tachově. Několik rodových větví drželo řadu statků jak na Chebsku a Tachovsku, tak i ještě ve Falci. Dva členové rodu se aktivně zúčastnili stavovského povstání v letech 1618–1620 a byli za to pokutováni ztrátou majetku. Někteří odešli do emigrace.

Po roce 1620 žila v Čechách pouze větev rodu, která vlastnila na Chebsku hrad a městečko Vildštejn (Skalná), kde se udržela až do roku 1799. V 18. století se rod rozdělil na dvě linie. Členové starší větve vynikli jako vojáci a sloužili jako diplomaté a úředníci v německých státních službách. František Jindřich Arnošt T. z T. byl v roce 1793 povýšen do stavu svobodných pánů. Mladší větev byla v osobách bratrů Františka a Karla T. z T. povýšena v roce 1806 také do stavu svobodných pánů.

Jak uvádí Jan Halada v Lexikonu české šlechty: „Trauttenbergové vlastnili statky v Podkrkonoší a v pověsti, která se váže k založení Trutnova a předchozímu boji s obrovským drakem, vystupuje jak uhlíř Trut, tak i Albrecht z T. Ať už to byl ten či onen, odvezl draka do Brna, kde visí na brněnské radnici dodnes, stejně jako to připomíná pověst, vytesaná na trutnovské kašně“.

 Jen pro zajímavost zde uvádím, že Vojtěch von Lanna ze slavného podnikatelského rodu byl povýšený v roce 1907 do rakouského stavu svobodných pánů a provdal svou dceru Františku v roce 1866 v Praze-Bubenči Oswaldu svobodnému pánu von Trauttenberg. Rod Trauttenbergů z Trauttenbergu žije v cizině dosud.

 

Poznámky a literatura:

Jan Halada: Lexikon české šlechty
Rudolf Johann Meraviglia-Crivelli: J.Siebmacher – Der Böhmische Adel
Milan Mysliveček: Erbovník 1
Martin Pouzar a kol.: Almanach českých šlechtických rodů 1999
August Sedláček: Českomoravská heraldika II.

 

 ©
Arnošt Drozd
2006